Mapa stránek

Poslední aktualizace: 4. července 2006

TUTO TRAŤ NA MAPÁCH současných, ale ani na mapách z minulého století, kdy byla stavba trati aktuální, NENAJDETE. Hlavním důvodem, proč nebyla dráha realizována, je především táhnoucí se jednání o úpravách projektu (trasování). Ve dvacátých letech minulého století byl navíc předložen generální návrh, který již hovoří o stavbě trati nejen v úseku České Budějovice - Lišov - Třeboň, ale dále na Jindřichův Hradec. V jednání bylo začlenění dosud aktuálního projektu dráhy elektrické mezi Českými Budějovicemi a Třeboní do této stavby, nebo zcela nové trasování s parametry pro trať hlavní, která se měla stát součástí "Jižního tahu" definovaného až po Bratislavu.

|   Základní parametry + mapa   |   Uspořádání nosičů kontaktního vedení   |   Vozidla   |

Technický popis dráhy

Směr dráhy z Českých Budějovic přes Lišov do Třeboně byl určen a vyměřen na základě:

1. předchozích všeobecných návrhů,
2. zamýšleného pohonu elektrického,
3. podmínek úřadů nařízených již při předchozím všeobecném projektu,
4. podmínek vyhrazených předem koncesionáři.

Trať byla vedena z Českých Budějovic po stávající vojenské dráze a odbočuje až v km 3,35065. V tomto kilometru je také počítán km 0 samotné tratě. Odbočuje na severovýchod od oblouku s r = 300 m směřujícího vlevo. V km 0,20575 překračuje železným mostem o světlosti 400 m potok a následuje oblouk vpravo směrem na východ do zářezu, v blízkosti vojenských skladišť. Blízkost skladišť již není problémem, protože dráha má být poháněna elektřinou vyráběnou v ústřední stanici v Lišově. V km 1,4 následuje levý oblouk až do km 1,7/5 o r = 125 m. V tomto oblouku je navržena v km 1,5/6 zastávka pro město Rudolfov, těsně u silnice z Rudolfova do Hůr, vzdálená od centra města cca 500 m. Odtud je trať vedena severním směrem až k lázeňskému a výletnímu místu Libnič. Od km 1,75600 až do km 1,94300 byla navržena stanice Rudolfov (od centra města cca 750 m) zařízenou pro nákladní i osobní přepravu obcí Rudolfov a Hůry (Adamov). U silnice z Hůr do Voselna (dnes Úsilné) v km 2,8 je projektována zastávka pro obec Hůry. Po přejezdu silnice vedoucí z Hůr do Libniče v km 3,9, směřuje trať až do km 5,3/4 na severovýchod. Od km 4,3460 do km 4,48400 je projektována zastávka a nákladiště Libnič. Vzdálenost zastávky od středu obce je asi 500 m. Dále je trať vedena údolím Libničského potoka východním směrem, později téměř jihovýchodním od km 5,2 do km 7,1. Trať byla vedena tak, aby nebyly dotknuty cesty - promenády, místa oddechu atd. pro lázeňské hosty. Od km 6,06800 do km 6,26500 bylo požadováno nákladiště zvané Adolfov pro nakládku dřeva a lesních produktů. V km 6,57443 překračuje trať Libničský potok železným mostem o světlosti 30 m a přechází tak z levého na pravý břeh, protože:

1. toto místo je pro přístup výhodnější,
2. práce na levém břehu by byly mnohem nákladnější a náročnější,
3. při výstupu z lesa cca v km 7,1 by trať byla vedena do močálu.

V km 7,7/9 překračuje trať kótu 553,284 m, předěl mezi Českými Budějovicemi s kótou 422,656 m (na vojenské dráze) a mezi Třeboní s kótou 431,478 m.

Odtud vede trať východním směrem do km 8,4, aby se vyhnula kopci ležícím pod Větrníkem, následuje levý oblouk, v km 8,7/8 se vyhne rybníku Hořejšímu (dnes Horní), v km 8,8/9 přejíždí cestu na Větrník a do Jelma a dále vede na východ až do km 12,0 u přejezdu silnice na Dolní Miletín. V km 9,7 trať protíná silnici z Lišova do Levína. Od km 10,09700 do km 10,29300 (respektive již od km 10,05000 pro elektrickou centrálu) je projektována stanice Lišov až k přejezdu silnice z Lišova do Hůrek. Stanice je vzdálena od centra města cca 500 m. V km 10,1 na levé straně je projektována elektrická stanice. Trať pokračuje kolem rybníka Dolní, vyhýbá se jeho močálům, překračuje v km 13,16574 železným mostem o světlosti 12,0 m náhon mlýna zvaného "Sosny", dále kolem rybníka Nový a překračuje v km 13,1/3 údolí potoka lučního. Od km 13,8370 do km 13,9790 je navrhována zastávka a nákladiště Štěpánovice, vzdálena od středu obce cca 500 m. Trať stoupá do km 16,0 u Vranína, od km 13,6 do 15,8/9 v přímém směru. V km 16,0 následuje oblouk vlevo. Od km 16,0260 do km 16,2260 je projektováno nákladiště Vranín pro nakládku dřeva a dalších lesních produktů. Od km 16,8985 do km 17,03150 je navržena zastávka a nákladiště pro Vranín dvůr, zvaný Kůna. V km 17,4 překročí trať cestu vedoucí z uvedeného dvoru "Kůna" do dvoru "Dvorec". Od km 17,6 do km 20,0 vede trať v přímém směru a od km 19,18100 do km 19,32900 je projektováno nákladiště Dvorce. V km 20,7 trať přetne silnici z Č. Budějovic do Třeboně, v km 21,9 vstupuje dráha na hráz rybníka Svět, který se až do km 22,6 rozprostírá ve vzdálenosti cca 14 až 20 m od tratě. V km 22,2/3 až km 22,6 vstupuje dráha do zámeckého parku. V km 22,6 přetíná trať silnici z Třeboně do Nových Hradů a zde je v km 22,61760 do km 22,79700 umístěna zastávka Třeboň město. V těchto místech mělo dojít také k napojení pivovaru na železniční síť. V km 22,80400 překračuje trať Zlatou stoku a promenádu železným mostem o světlosti 140 m a stáčí se těsně za mostem obloukem vlevo do severního směru, kde vstupuje do povodňového území. Odtud pokračuje dráha po náspu a řadě mostů přes zdejší strouhy a příkopy. V km 22,93294 klenutým mostem o světlosti 40 m a v km 23,00204 železným mostem o světlosti 70 m překračuje zavodňovací stoky. V km 23,12434 a 23,17244 překračuje vodní strouhy železnými mosty o světlosti 20 m a v km 23,20669 železným mostem pod úhlem 40^o o světlosti 50 m a v km 23,26844 železným mostem pod úhlem 50^o o světlosti 40 m strouhy zavodňovací. V km 23,42269 překročí opět zavodňovací strouhu železným mostem o světlosti 40 m a v km 23,49234 mostem železným pod úhlem 55^o o světlosti 50 m. Odtud se trať stáčí obloukem vpravo do prostoru stanice Třeboň c.k. st. dr., která měla být přeložena do km 31,8 - 32,4 pro nevýhodnost umístění stanice stávající. V místech budoucí stanice je zatím projektována stanice prozatímní od km 23,67900 do km 23,93200.

	Základní parametry:
	Celková délka Rozchod Napájecí proud Maximální sklon Minimální poloměr oblouku Šíře pláně Šíře štěrkového lože (horní) Výška štěrkového lože Hmotnost kolejnic Objem zemních prací	27 257 m 1 435 mm 750 V 35,00 ‰ 125 m 4,00 m 3,00 m 0,25 m 21,75 kg/m 6 106 m3/km
	Mapa tratě České Budějovice - Lišov - Třeboň (980 x 323 px)

Stanice, zastávky a nákladiště

• 4 stanice: (Budějovice), Rudolfov, Lišov a Třeboň
• 6 zastávek: Rudolfov, Hůry, Libnič, Štěpánovice, Vranín Dvůr a Třeboň
• 3 nákladiště: Adolfov, Vranín a Dvorce

Pořadové číslo	Název stanice, zastávky, nákladiště	Vjezdová	Odjezdová	Délka stanice	Střed budovy	Vzdálenost
		výhybka v km		m	km
1	stanice České Budějovice	-	-	-	-	-
2	zastávka Rudolfov	-	-	-	1,547	1,547
3	stanice Rudolfov	1,756	1,944	188,0	1,876	0,329
4	zastávka Hůry	-	-	-	2,800	0,924
5	zastávka a nákladiště Libnič	4,346	4,484	138,0	4,415	1,615
6	nákladiště Adolfov	6,068	6,265	197,0	6,208	1,793
7	stanice Lišov	10,097	10,293	196,0	10,183	3,975
8	zastávka a nákladiště Štěpánovice	13,837	13,979	142,0	13,916	3,733
9	nákladiště Vranín	16,026	16,226	200,0	-	-
10	zastávka a nákladiště Vranín důvr	16,898	17,031	133,0	16,960	3,044
11	nákladiště Dvorce	19,181	19,329	148,0	-	-
12	zastávka a nákladiště Třeboň	22,617	22,797	180,0	22,695	5,735
13	stanice Třeboň	23,679	23,932	253,0	23,614	0,919

Směrové a sklonové poměry

Dráha byla projektována nejkratším možným směrem, ale zároveň v maximální míře přilehající k terénu, aby byla stavba co nejlacinější a tím byla i větší pravděpodobnost její realizace. Bylo tedy využíváno četných oblouků a větších sklonů, než na ostatních drahách, také proto, že byl zvolen pohon elektrický. Všechny oblouky jsou projektovány s přechodnicemi. Největší sklon dosahuje 35 ‰ a nejmenší poloměr oblouku je 125 m jako na trati s elektrickým pohonem z Tábora do Bechyně.

Rozdíl výšky mezi Českými Budějovicemi c.k. st. dr. s kótou 389,90 m a mezi předělem v km 7,7/9 s kótou 553,284 m je 163,384 m. Třeboň s kótou 431,478 m leží o 41,578 m výše, než počátek tratě v Českých Budějovicích.

Pořadové číslo	Sklon v ‰	Délka sklonu
		v m	v % stavební délky	celkem %
1	35,00	4 013,71	16,79
2	33,46	199,73	0,83
3	30,02	184,67	0,77
4	29,18 - 29,95	962,34	4,03
5	27,92	68,45	0,29
6	24,08	407,33	1,71
7	23,41 - 23,51	1 719,79	7,20
8	22,05 - 22,47	1 035,07	4,32
9	20,40 - 20,43	794,82	3,34
10	18,43	236,00	0,99
11	17,33	190,46	0,80
12	16,16	346,49	1,46
13	15,30 - 15,96	351,88	1,47
14	13,15 - 13,21	795,28	3,33
15	12,87	447,60	1,87
16	11,32 - 11,50	529,82	2,23
17	10,59 - 10,67	1 285,60	5,39
18	9,37	510,05	2,13
19	8,44	637,00	2,68
20	7,50	160,00	0,67
21	6,54	555,43	2,32
22	5,00 - 5,75	436,07	1,83
23	4,23 - 4,75	1 073,62	4,47
24	3,33	494,13	2,07
25	2,37 - 2,66	2 478,58	10,37
26	1,00 - 1,37	830,05	3,42
27	0,76	976,39	4,08	90,86
28	0,00	2 185,04	9,14	9,14
	Celkem	23 006,00	100,00 %	100,00 %

Pořadové číslo	Počet oblouků	Poloměr v m	Délka
			v m	v % stavební délky	celkem %
1	53	> 1 000	16 763,09	70,04	70,04
2	1	1 000	279,25	1,16
3	2	500	133,50	0,56
4	5	300	684,15	2,87
5	6	250	711,52	2,99
6	13	200	1 692,22	7,07
7	15	150	1 909,44	7,99
8	10	125	1 752,83	7,32	29,96
		Celkem	23 006,00	100,00 %	100,00 %

Rozměry součástí dráhy

Dráha byla projektována s normálním rozchodem 1 435 mm jako u drah hlavních, na které navazuje na obou koncích. Rozměry železničního svršku jsou uvedeny v Základních parametrech dráhy. Objekty železničního spodku jsou z kamene nebo z cihel a mosty od délky 20 m jsou železné konstrukce. Otevřené můstky do světlosti 60 cm s volným přepnutím kolejnice na pevných podkladech. Otevřené můstky o světlosti 1,00 m byly projektovány s dřevěnou konstrukcí, které jsou na dráze jen 4. Oplocení dráhy nebylo navrženo vyjma elektrickou centrálu v Lišově.

Parametry svršku byly dle tehdejších norem - ocelové kolejnice o hmotnosti 21,75 kg/m jako u dráhy tehdy již provozované z Tábora do Bechyně, o délce 12,00 m, s 16 dřevěnými pražci a s volným stykem. Na pražcích byly navrženy klínové podkladnice, délka pražců 2,3 m a výška 15 cm.

Elektrická zařízení

Elektrárna byla situována do středu dráhy, tedy do stanice Lišov. Ve stanici byly navrženy 2 plynové motory o 250 KS, poháněné generátorovým plynem. Motory poháněly elektrické generátory pro třífázový proud na 5 000 V a přes rozvaděč veden po celé délce trati na dřevěných sloupech třemi dráty. Vedení bylo na místech křížení s pozemními komunikacemi chráněno ochrannou sítí. V každé stanici se nacházel transformátor, který transformoval proud o 5 000 V na 750 V, který byl již přímo veden do kontaktního vedení.

Kontaktní vedení tvořily 2 dráty o průměru 9 mm, nesených na dvou dřevěných sloupech, spojených nahoře železnou trubkou. Elektrické vozy byly odvozeny z konstrukce vozů pro trať Tábor - Bechyně, se 2 kontaktními sběrači, kterými byl proud veden do 2 třífázových motorů.