Nejrychlejší elektrické železniční vozidlo
Souprava TGV V150 (Train a Grande Vitesse) dosáhla maximální rychlosti 574,8 km/h na LGV Est européenne (Paříž - Štrasburk), mezi km 194 a 191, 3. dubna 2007 ve 13:14. Souprava TGV V150 byla složena pro účely rekordu ze dvou čelních hnacích vozů TGV POS (4402) a tří klasických vozů TGV Duplex. Šest podvozků bylo hnacích, z toho dva z AGV (Automotrice a grande vitesse), s celkovým výkonem 19 600 kW. Podvozky byly vybaveny koly o větším průměru - místo 920 mm 1 092 mm. Napětí v troleji bylo zvýšeno na 31 000 V z běžných 25 000 V. (Francie)

Nejrychlejší elektrické železniční vozidlo napájené ze třetí kolejnice
Souprava Wessex Express (řada 442) dosáhla maximální rychlosti 174 km/h 11. dubna 1988. (Velká Británie) (foto)

Nejrychlejší turbínové železniční vozidlo
Souprava TGV 001 dosáhla maximální rychlosti 318 km/h 8. prosince 1972. (Francie) (foto)

Nejrychlejší dieselové železniční vozidlo
Lokomotiva TEP-80 dosáhla maximální rychlosti 271 km/h 5. října 1993. (Rusko) (foto)

Nejrychlejší parní lokomotiva
Lokomotiva LINER č. 4468 (později přečíslována na 60022) typu 4-6-2 zvaná Mallard dosáhla rychlosti 201,2 km/h (průměrná rychlost na úseku dlouhém 402 m), 202,6 km/h (špičková rychlost) 3. července 1938. Táhla 7 vozů o hrubé váze 243 t na trati podél Stoke Bank poblíž Essendine mezi Granthamem (Lincolnshire) a Peterboroughem (Cambridgeshire). Strojvůdcem byl Joseph Duddimgton a topičem Thomas Bray. Došlo však k poškození stroje. (Velká Británie) (foto)

Nejrychlejší lokomotiva
Lokomotiva 1216.050-5 ÖBB (Siemens ES64U4), zvaná Taurus, dosáhla maximální rychlosti 357 km/h na NBS (Neubaustrecke) Nürnberg – Ingolstadt mezi Kindingem a Allersbergem 2. září 2006. (Rakousko/Německo) (foto)

Nejvýkonnější železniční vozidlo
Dvacetivozová souprava TGV Eurostar (řada 3200) s trvalým výkonem 12 200 kW/16 300 KS, maximální rychlost 300 km/h. (Francie/Velká Británie/Belgie) (foto)

Nejvýkonnější čtyřnápravová lokomotiva
Re 465 BLS
Elektrická lokomotiva řady Re 465 společnosti BLS (Bern-Lötschberg-Simplonbahn) s trvalým výkonem 6 400 kW (maximální výkon 7 000 kW/9 520 KS), s hodinovou tažnou sílou 320 kN, maximální rychlostí 230 km/h, o rozchodu 1 435 mm a hmotnosti 84 t. Lokomotiva je určena pro provoz na napěťové soustavě 15 000 V, 16,7 Hz AC. V tomto provedení jsou lokomotivy inventárních čísel 001 - 008, vyráběné v létech 1994 - 1995 SLM Winterthur a ABB zürich. (Švýcarsko) (foto)

Nejvýkonnější čtyřnápravová lokomotiva
Elektrická lokomotiva řady 380 ČD (Škoda 109E) s trvalým výkonem 6 400 kW (maximální výkon 7 200 kW), maximální tažná síla 274 kN, maximální rychlost 200 km/h a o rozchodu 1 435 mm. Lokomotiva je určena pro provoz na napěťové soustavě 3 000 V DC, 25 000 V, 50 Hz AC a 15 000 V, 16,7 Hz AC. (Česká republika) (foto)

Nejdelší osobní vlak
Vlak se 70 vozy měřil 1,732 km, vážil 2 786 t a byl tažen jednou elektrickou lokomotivou 27. dubna 1991 ujel vzdálenost 62 km z Gentu do Ostende v Belgii za 1 h 1 min. a 5 s. (Belgie)

První vozíky
Vozíky pohybující se po dřevěných kolejnicích se používaly již v r. 1550 v dolech v Leberthalu v Alsasku v Anglii, v letech 1603 - 1615 pro přepravu uhlí ve Wollatonu v blízkosti Nottinghamu a v r. 1605 v dole Borseley v hrabství Shropshire. (Velká Británie)

První parní lokomotiva
Richard Trevithick (1771-1883) postavil svou první parní lokomotivu s rozchodem 914 mm (3 ft) v Coalbrookdale v Shropshire v r. 1802. Nejsou však doklady o tom, že jezdila. Jeho druhá lokomotiva již táhla vozy s cestujícími při ukázkové jízdě v Pen-y-Darrenu ve Walesu 21. února 1804, při této jízdě se však poškodily pásové plechové kolejnice. (Velká Británie) (foto)

Nejvyšší traťová rychlost
Rychlost 320 km/h v běžném provozu je dosahována na LGV Méditerrannée (Ligne a Grande Vitesse) a LGV Est. (Francie)

Největší stoupání železniční trati překonávané pouze adhezí
Stoupání 1:11 na úseku trati SNCF Chamonix ve Francii mezi Chedde a Servoz, rozchod kolejí je 1 000 mm. (Francie)

Nejširší běžně používaný rozchod kolejnic
Železnice ve Španělsku a Portugalsku používají rozchod kolejí 1 676 mm. (Španělsko, Portugalsko)

Nejužší rozchod kolejnic pro veřejnou dopravu
Rozchod kolejnic 260 mm na trati Wells Harbour Railways, dlouhé 12 km a Wells - Walsingham Railways, dlouhé 6,5 km v Norfolku v Anglii. (Velká Británie) (foto)

Nejvýše položená železniční stanice
Stanice Jungfraujoch ve výšce 3 454 m je koncovou stanicí pod sedlem Jungfraujoch na ozubnicové Jungfraubahn. Dráha s rozchodem kolejnic 1 000 mm z Kleine Scheidegg do Jungfraujoch je 9 336 m dlouhá, překonává 1 393 m převýšení a zprovozněna byla 1. srpna 1912. (Švýcarsko) (foto, mapa)

Nejníže položená železniční trať
Trať pod Lamanšským průlivem procházející Eurotunelem je 127 m pod mořem. (Francie/Velká Británie) (mapa)

Nejdelší železniční tunel
Gotthard Basistunnel/Base Tunnel je 57,072 km dlouhý a nachází se mezi stanicemi Erstfeld (severní portál) a Bodio (jižní portál). Slavnostně byl tunel zprovozněn dne 1. června 2016, pravidelná osobní doprava jej začala využívat od 11. prosince 2016. (Švýcarsko) (web, web - Wikipedia)

Nejdelší železniční tunel (ve výstavbě)
Brenner Basistunnel bude 64 km dlouhý mezi portály Tulfes a Franzensfeste/Fortezza (55 km dlouhý mezi portály Innsbruck a Franzensfeste/Fortezza). Zprovoznění tunelu je předpokládáno k roku 2025. (Rakousko/Itálie) (web, web - Wikipedia)

Nejdelší most
Øresundsbron přes Oresundskou úžinu mezi Kodaní a Malmö je dvouúrovňový (horní úroveň pro čtyřproudou dálnici, dolní úroveň pro dvoukolejnou železniční trať), celková délka 7 845 m, rozpětí hlavního pole 490 m a výška pylonů je 204 m. Zprovozněn byl 1. července 2000 (Dánsko/Švédsko). (foto, mapa)

Nejvyšší železniční most
Most Mala Rijeka je 200 m nad vodní hladinou, dva hlavní pilíře mají výšku 139 m. Most má celkovou délku 498,8 m, rozpětí hlavního pole 150,8 m a nachází se mezi stanicemi Podgorica a Kolasin, zprovozněn v roce 1973. (Černá Hora) (foto, mapa)

Nejfrekventovanější železniční uzel
Clapham Junction v Londýně, jíž projede každých 24 hodin v průměru 2 200 vlaků. Projíždějí tudy všechny vlaky z nádraží Waterloo i všechny vlaky do Brightonu, vypravované z nádraží Victoria. (Velká Británie) (foto, mapa)

Nejstarší nádraží
Liverpool Road Station v Manchesteru bylo pro veřejnost otevřeno 15. září 1830. Dnes je z části přeměněno v muzeum. (Velká Británie) (foto, mapa)

První stálá veřejná železnice (parostrojní)
Stockton - Darlingtonská železnice v hrabství Cleveland, na níž byl provoz zahájen 27. září 1825. Jezdila z Shiltonu do Stocktonu přes Darlington. Lokomotiva "Locomotion", vážící 7 tun, utáhla vozy s hmotností 48 t rycchlostí 24 km/h. Zkonstruoval ji George Stephenson (1781 - 1848). (Velká Británie) (obrázek, mapa)

První pravidelná osobní doprava
Na úseku dlouhém 1 mile (1 609 m) mezi Bogshole Farm a South Street na Whitstable Railway v Kentu dlouhé 10 km byla osobní doprava zahájena 3. května 1830. Vozy táhla lokomotiva Invicta. (Velká Británie) (mapa)

Nejživější systém
Moskva - provoz v ní byl zahájen v r. 1935. Maximální počet cestujících za rok byl 3,3 miliardy, ale v r. 1991 poklesl na 2,5 miliardy. V moskevském metru pracuje 25 000 zaměstnanců, má 3 500 vozů, 141 stanic (některé mají více názvů, protože jsou přestupní) a kolejiště v celkové délce 226,7 km. (Rusko)

Nejrozsáhlejší síť (délka tratí)
London Underground - celkem 408 km, z toho 135 km bylo vybudováno ražením tunelů a 32 km "metodou vykopej a přikryj." Celý systém obsluhuje personál v počtu 1 700 osob, které mají na starosti provoz ve 273 stanicích. Vozový park tvoří 4 134 vozů neboli 570 vlaků, které v letech 1992 - 1993 přepravily 728 miliónů cestujících. (Velká Británie)

Nejdelší trať, jakou ujel model parní lokomotivy
231,7 km lokomotiva Winifred ujela za 2,77 h a 18 min. od 8. do 9. září 1979 na kolejích o rozchodu 18,4 mm, které postavil v r. 1974 Wilf Grove v Thames Ditton v Anglii. Tlak páry v kotli Winifred je 5,6 kg/m² a topí se v něm uhlím. Má válce o průměru 54 mm se zdvihem 79 mm. (Velká Británie)