Nejrychlejší elektrické železniční vozidlo
Souprava 680.001 ČD Pendolino dosáhla maximální rychlosti 237 km/h mezi Brnem a Břeclaví 18. listopadu 2004. (foto)

Nejrychlejší dieselové železniční vozidlo
Lokomotiva T 499.0002 (759.002) zvaná Kyklop dosáhla maximální rychlosti 178 km/h na zkušebním okruhu ve Velimi 21. července 1975. (foto)

Nejrychlejší parní lokomotiva
Lokomotiva 498.106 ČSD zvaná Albatros, dnes v majetku Národního technického muzea, dosáhla maximální rychlosti 162 km/h na zkušebním okruhu ve Velimi 27. srpna 1964. (foto)

Nejvýkonnější čtyřnápravová lokomotiva
Elektrická lokomotiva řady 150 a 151 ČD s trvalým výkonem 4 000 kW, maximální tažná síla 227 kN, maximální rychlost 140 a 160 km/h. (foto)

Nejvýkonnější železniční vozidlo/čtyřnápravová lokomotiva
Elektrická lokomotiva řady 380 ČD (Škoda 109E) s trvalým výkonem 6 400 kW (maximální výkon 7 200 kW), maximální tažná síla 274 kN, maximální rychlost 200 km/h a o rozchodu 1 435 mm. Lokomotiva je určena pro provoz na napěťové soustavě 3 000 V DC, 25 000 V, 50 Hz AC a 15 000 V, 16,7 Hz AC. (foto)

Nejvýkonnější železniční vozidlo
Elektrická lokomotiva řady 184.5 DNT (Doly Nástup Tušimice) s trvalým výkonem 5 220 kW, maximální tažná síla 575 kN, maximální rychlost 95 km/h. (foto)

Vůz s největší ložnou hmotností
Nákladní vůz Uaai (9972) vyroben v roce 1978 německou firmou Krupp, v majetku ITB Prag, s. r. o., 51,195 m dlouhý, 32 náprav, hmotnost je 261 t a uveze náklad o hmotnosti 500 t. (foto)

Nejvyšší traťová rychlost
Rychlost 160 km/h v běžném provozu je dosahována na úsecích I. a II. tranzitního koridoru.

Největší stoupání železniční trati
Stoupání 57 ‰ na trati č. 035 z Tanvaldu do Harrachova, zprovozněna 30. června 1902. (mapa)

Nejníže položená železniční stanice
Stanice Dolní Žleb ve výšce 127 m na trati č. 098 z Děčína do Schöna Gr., zprovozněna 8. dubna 1851. (mapa)

Nejvýše položená železniční stanice
Stanice Kubova Huť ve výšce 995 m na trati č. 198 ze Strakonic do Volar, zprovozněna 15. října 1893. (foto, mapa)

Nejdelší stavebně jednokolejný tunel
Březenský tunel 1 758 m dlouhý na trati č. 120 z Prahy do Chomutova, zprovozněn 1. dubna 2007. (mapa)

Nejdelší stavebně jednokolejné tunely
Ejpovice 4 150 m dlouhé mezi stanicemi Ejpovice a Plzeň hl. n. (resp. zastávkou Plzeň-Doubravka). Provoz na novém dvoukolejném traťovém úseku Ejpovice - Plzeň byl zahájen 7. prosince 2018 (jižní i severní tubus), resp. 16. listopadu 2018 (jižní tubus). (web - Metrostav, web - Modernizace trati Rokycany - Plzeň, mapa, video)

Nejdelší stavebně dvoukolejný, provozně jednokolejný tunel
Špičácký tunel 1 747,25 m dlouhý na trati č. 183 z Plzně do Železné Rudy, zprovozněn 20. října 1877. (foto, mapa)

Nejdelší stavebně dvoukolejný tunel
Vítkovský II (jižní) 1 365 m dlouhý mezi stanicemi Praha hl. n. a Praha-Holešovice. Zkušební provoz zahájen 1. září 2008. (foto, mapa)

Nejkratší stavebně jednokolejný tunel
Žlutický tunel 25 m dlouhý na trati č. 161 z Rakovníka do Bečova nad Teplou, zprovozněn 20. listopadu 1898. (mapa)

Nejkratší stavebně dvoukolejný tunel
Nelahozeveský I 23 m dlouhý na trati č. 090 z Kralup nad Vltavou do Děčína, zprovozněn 1. června 1850. (mapa)

Nejdelší stavebně jednokolejný most/viadukt
Ivančický viadukt 387 m dlouhý na trati č. 244 ze Střelic do Hrušovan nad Jevišovkou, zprovozněn v roce 1978. (mapa)

Nejdelší stavebně dvoukolejný, provozně jednokolejný most/viadukt
Branický - "Most inteligence" 921 m dlouhý mezi stanicemi Praha-Krč a Praha-Radotín, zprovozněn 30. května 1964. (foto, mapa)

Nejdelší stavebně dvoukolejný most/viadukt
Negrelliho (Karlínský) viadukt 1 111 m dlouhý mezi stanicemi Praha Masarykovo nádraží a Praha-Bubny, zprovozněn 1. června 1850. (foto, mapa)

Největší rozpětí mostního oblouku
Most míru (Dolní Loučky) s délkou mostního oblouku 110 m na trati č. 250 z Břeclavi do Havlíčkova Brodu, zprovozněn 20. prosince 1953. (foto, mapa)

Nejvyšší most/viadukt
Viadukt Červená nad Vltavou 68 m vysoký na trati č. 201 z Tábora do Ražic, zprovozněn 21. listopadu 1889. (foto, mapa)

První koněspřežná železnice
Železnice mezi Českými Budějovicemi a Lincem - první veřejná železnice na evropském kontinentě, dlouhá 120 km a s rozchodem kolejnic 1 106 mm, byla zprovozněna v prvním úseku z Českých Budějovic do Kerchsbaumu 30. září 1828 a v celé délce zprovozněna 1. srpna 1832. (mapa)

První železnice trať (parostrojní provoz)
První úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně do Břeclavi a odbočka z Břeclavi do Brna byla zprovozněna 7. července 1839. (foto - pamětní deska)